Stavitelství
Přírodní materiály byly od počátku věděcko-průmyslové revoluce postupně vytlačeny z technologie výstavby i z povědomí lidí. Na jejich místo nastoupily syntetické výdobytky výzkumu a vývoje, které v mnoha směreh zrychlily a zjednodušily technologický proces výstavby. Mnohé z nových moderních materiálů se jeví v soudobém stavebnictví jako nepostradatelné a nenahraditelné. Pravdou však je, že se stavělo odpradávna i bez nich. Potíží nových materiálů může být jejich nezdravost a neekologičnost. Mnohé z nich nejsou v tomto ohledu dostatečně prověřené. Z historie známe vícero případů, kdy se takové materiály nakonec projevily jako zdravotně rizikové a byly následně zakázány a nahrazeny. Hovoříme také o syndromu nemocných budov, v nichž se lidé cítí unaveně a nedobře. Celá problematika prospěšnosti nových materiálů a jejich zavádění do stavební výroby je velmi široká a složitá. Obecně lze však konstatovat, že i přes svoji funkční výjiměčnost mohou být některé z nich z výše uvedených důvodů nevhodné. Filozoficky jsme se tedy zamysleli nad tím, zda je možné se v naší činnosti bez syntetických materiálů a komponentů obejít a zda nám mohou jejich funkci plnit i materiály tradiční, tisíce let používané a prověřené. Takové tradiční materiály nazýváme přírodní, jsme přesvědčeni, že poskytují pro naše účely všechny potřebné vlastnosti pro rozmanitost realizací bez negativních doprovodných vlastností. Tak, jak byly kdysi cíleně vytlačeny z povědomí lidí, se je snažíme cíleně navrátit zpět. Jsme velcí zastánci technologického pokroku, ale za maximálního využití přírodních mateirálů. Sami můžete posoudit, nakolik se nám to daří.