Jak je to se vzdušnou vlhkostí a hliněnými omítkami?

Nejznámější vlastností hliněných omítek je jejich schopnost spoluvytvářet optimální vlhkost vnitřního prostředí. Pokud někdo něco ví o hliněných omítkách, pak je to většinou povědomí o této jejich vlastnosti, ze které se stal mýtus. Jak to tedy skutečně je s hliněnými omítkami a jejich vlivem na vzdušnou vlhkost v interiéru?

Jako výrobci hliněných materiálů a zedníci-hlinaři pracujeme denně s hliněnými omítkami, úžasným materiálem tolik přívětivým pro člověka. Rozhodli jsme se změřit jejich reakci na změnu vzdušné vlhkosti vnitřního prostředí a porovnat ji s reakcí vápenných štuků. Při provádění omítek v interiéru jednoho rodinného domu jsme měli možnost toto měření provést v místnosti kde byla část omítnuta vápennocementovou jádrovou omítkou s vápeným štukem, zbytek ploch byl vyomítán hliněnou jádrovou omítkou Hlinatura Aspera S s finální hliněnou omítkou Hinatura Rustica s vysokým obsahem jílových minerálů. Oba druhy omítek byly vyomítány na porobetonovém zdivu v plných skladbách v tl. (18+-2) mm. Měření probíhalo tak, že jsme v místnosti s vyzrálými a vyschlými výše uvedenými omítkami změřili na deseti různých místech na každé stěně neinvazivní metodou citlivým přístrojem (rozlišení 0,1%) relativní vlhkost omítek. Poté jsme do interiéru místnosti nastříkali vodní mlhu (hadicí s extra jemným mlhovým rozprašovačem napojenou na vodovodní řad, plným tlakem po dobu 1 minuty) tak, že jsme nemlžili povrchy stěn, ale vzduch uprostřed místnosti.  Po 10 minutách po zvlhčení vzduchu jsme provedli měření vlhkosti omítek tak, že jsme při jednotlivých pokusech prostřídali pořadí materiálů, stěn a pozic. Po dobu měření jsme ponechávali místnost uzavřenou, teplota v místnosti se po celou dobu pohybovala v rozmezí 17 - 20 °C. Pro odstranění náhodných chyb jsme celý proces měření prováděli opakovaně  čtyřikrát. Po každém měření za zvýšené vlhkosti jsme nechali celý prostor včetně omítek řádně vyschnout (celý pokus jsme prováděli v letním období po dobu 2 týdnů). Z naměřených hodnost jsme stanovili jejich aritmetické průměry. Níže uvedené výsledky měření jsou vyjádřeny v průměrných hodnotách bez směrodatných odchylek.

Relativní vlhkost "suché" vápenné omítky     3,2%

Relativní vlhkost "suché" hliněné omítky       9,8%

Relativní vlhkost "mokré" vápenné omítky     3,7%

Relativní vlhkost "mokré" hliněné omítky      30,4%

Nárůst relativní vlhkosti vápenné omítky        0,5%

Nárůst relativní vlhkosti hliněné omítky        20,6%

I když bylo měření prováděno "v terénu", nikoliv vědecky v laboratoři, má jasnou výpovědní hodnotu. Už v počátečním "suchém" stavu má hliněná omítka zřetelně vyšší relativní vlhkost než vápenná, a to přibližně trojnásobně. Obrovský rozdíl pak nastává v nárůstu relativní vlhkosti omítek vlivem nárůstu vzdušné vlhkosti v krátkém časovém intervalu. Na vápenných omítkách se zvýšená vlhkost téměř neprojevuje, zatímco u hliněných omítek velmi dynamicky stoupá o desítky procent. Po každém zevrubném změření zvlhčených omítek před následným větráním a sušením jsme orientačně vhkosti omítek změřili na jednom místě na každé stěně ještě jednou, a to hodinu po zvlhčení. Zatímco relativní vlhkost vápenné omítky stoupla maximálně na 3,9%, u hliněné omítky se nejvyšší hodnota vyšplhala až na 39,8 %.

Na závěr vyhodnocení je důležité sdělit naprosto zásadní informaci, kerá bývá nesprávně sdělována a vyhodnocena. Hliněné omítky žádnou vlhkost v interiéru nevytváří, pouze dynamicky zvýšenou vzdušnou vlhkost nasávají a při poklesu vzdušné vlhkosti interiéru ji zpět uvolňují. Pomáhají tak udržovat klima v interiéru v rovnonážném stavu. Pracují pouze s vlhkostí, která v se v daném prostoru přirozeně vyskytuje, která do něj pronikla difuzí nebo je tam dodána například rosením kytek, vařením, sprchováním apod.

Dále je nutné uvést, že míra schopnosti hliněných omítek vyvažovat vzdušnou vlhkost interiéru je dána objemem hliněného materiálu, který se v daném prostoru vyskytuje. Čím více hlíny, přesněji uvedeno jílových minerálů obsažených v hlíně, v daném prostoru máte, tím více se bude jeho schopnost regulace vzdušné vlhkosti projevovat. Použití jílových nátěrů se v tomto směru nijak nekprojeví, taktéž projevy tenkovrstvých finálních hliněných omítek budou zanedbatelné. Znatelného projevu bude dosaženo až při aplikaci hliněné omítky v plné skladbě (nad 15 mm). Pokud budou v plné skladbě vyomítány všechny plochy prostoru, bude efekt hliněných omítek velký. Spolu s dalšími vlastnostmi, především schopností akumulace tepla a jeho zpětným sáláním, vytváří hliněné omítky obecnou stabilitu a setrvačnost optimálního vnitřního prostředí ve všech aspektech. Osobně říkám, že vytváří tzv. "měkkost" vnitřního prostředí. Jelikož je míra těchto vlastností dána množstvím hlíny v interiéru, doporučujeme hlínu nejen v podobě omítek, ale také v podobě konstrukčních materiálů. Pak je objem hliněné hmoty opravdu velký a stabilita a "měkkost" vnitřního prostředí obrovská. Své by o tom mohli vyprávět lidé trpící například astmatem, ale to už je téma na jiný článek z oboru stavební biologie, který se bude týkat zdravotního aspektu působení jílových minerálů v interiéru.